Příští rok bude rokem stagnace, český průmysl se zastaví

Přestože vysoká inflace dopadá na firmy i domácnosti, letos český HDP ještě nezanedbatelně vzroste, a to i přes vysoké náklady na energie. Příští rok však bude ekonomika stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen v průběhu příštího roku zpomalovat, poměrně vysoká inflace bude charakterizovat i celý rok 2023. Předpokladem predikce je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů. Vyplývá to výsledků Komorové národohospodářská prognózy. 

Komorová národohospodářská prognóza, listopad 2022

Ukazatel

HK ČR

2022

2023

HDP (r/r, stále ceny, %)

2,4

0,0

HDP (r/r, běžné ceny, %)

9,0

8,0

Inflace (CPI, roční průměr, %)

15,5

10,0

Tvorba hrubého fixního kapitálu (r/r, stálé ceny, %)

5,0

2,0

Průmysl (r/r, stálé ceny, %)

2,0

0,0

Nominální průměrná hrubá mzda (r/r, %)

6,5

7,0

CZK/EUR (roční průměr)

24,6

25,0

Nezaměstnanost (MPSV, %)

3,5

4,0

 Stagnace ekonomiky bude dána především dvěma protisměrnými faktory – pozitivní příspěvek zahraničního obchodu bude kompenzován změnou stavu zásob. Navzájem se vyruší i nepatrně vyšší spotřeba vlády a naopak nižší spotřeba domácností. Přestože Hospodářská komora očekává její mírný meziroční nárůst, tvorba hrubého fixního kapitálu růst HDP nezajistí. Nepříliš silná koruna sice nebude výrazněji tlumit importovanou složku inflace (vysoké ceny dovážených vstupů), zato však bude působit proexportně.

Přes silnou migrační vlnu a propouštění v podnikatelském sektoru v důsledku pokračujících vysokých cen energií a dalších výrobních vstupů bude nadále pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh. Stále napjatá situace na trhu práce povede k růstu nominálních mezd, reálně se však mzdy sníží. Reálný pokles mezd sice negativně zasáhne obyvatele, ale zároveň bude působit protiinflačně.

Původ 10% míry inflace bude jak externí (ceny energií, materiálů, součástek a dalších vstupů), tak i domácí – významnou roli sehraje extenzivní fiskální politika, zejména vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu (důchody a další sociální dávky a platy zaměstnanců veřejného sektoru).

Kompenzační opatření pro podnikatele by mohly být kryty novými příjmovými tituly státního rozpočtu. Na druhé straně souběh odvodů z tržních příjmů a daně z neočekávaných zisků může vést k přesunu některých velkých firem do zemí s příznivějším daňovým zatížením. Rizikem je i nižší intenzita a efektivita domácích kompenzačních opatření ve srovnání s očekávanou státní podporou v Německu, dalších členských státech EU ale i v USA. To přes očekávanou spíše konzervativní měnovou politiku (nepředpokládáme soustavné masivní intervenční nákupy koruny ze strany ČNB) nezvýší konkurenceschopnost českého průmyslu a zeslabí jeho investiční možnosti, což přispěje ke stagnaci průmyslu v příštím roce.

Nejistoty ohledně dalšího vývoje české ekonomiky jsou dány nejen nejistotou ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině a související dostupnosti a efektivní ceny energetických vstupů. K tlumení hospodářského vývoje přispěje i reakce podnikatelského sektoru na implementaci klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích.

Při přípravě Komorové národohospodářské prognózy Hospodářská komora ČR využila mj. výstupy z vlastních šetření ve své více než 16tisícové členské základně. Poslední letošní šetření o kondici a očekáváních podnikatelského sektoru ČR proběhlo v první polovině listopadu. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky Hospodářská komora ČR dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců Hospodářské komory ČR s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo např. v rámci komorové poradny.

Miroslav Beneš

Hospodářská komora ČR