Deset nejdůležitějších změn, které přináší zákon o distribuci pojištění a zajištění

Je krátce po nabytí účinnosti nového zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZoDPZ“), který do oblasti zprostředkování pojištění a zajištění[1] přináší řadu podstatných změn. Pojďme si shrnout, jaké jsou nejdůležitější změny, a na co by zprostředkovatelé pojištění a zajištění neměli zapomenout.

Nová právní úprava

ZoDPZ nabyl účinnosti dne 1. 12. 2018 a transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/97 o distribuci pojištění (dále jen „IDD“) a její prováděcí nařízení. Současně se ZoDPZ nabyly účinnosti také vyhlášky č. 196/2018 Sb., o žádostech podle zákona o distribuci pojištění a zajištění, č. 195/2018 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění. ZoDPZ zcela nahrazuje a ruší předchozí zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Přehled nejdůležitějších změn

V článku budou shrnuty nejdůležitější změny, které ZoDPZ přináší, tj.:

  1. nová kategorizace zprostředkovatelů;
  2. změny v registracích;
  3. změny v odpovědnosti za škodu;
  4. požadavky na odbornou způsobilost;
  5. navýšení informační povinnosti;
  6. zpřísnění pravidel jednání se zákazníkem a zavedení nové dokumentace;
  7. požadavky na vnitřní předpisy;
  8. povinnost uchování dokumentace;
  9. produktové řízení a určení cílového trhu;
  10. efektivnější dohled a zpřísnění sankcí.

 

  1. Nová kategorizace zprostředkovatelů

ZoDPZ mění terminologii a zavádí nové kategorie osob, které jsou oprávněny zprostředkovávat pojištění. Těmito nově jsou:

  • samostatný zprostředkovatel;
  • vázaný zástupce;
  • doplňkový pojišťovací zprostředkovatel;
  • pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.

Kategorie samostatného zprostředkovatele zahrnuje dosavadní pojišťovací agenty a pojišťovací makléře. Podřízení pojišťovací zprostředkovatelé, vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti budou nově působit převážně jako vázaní zástupci, případně jako doplňkoví zprostředkovatelé. Nově se již ZoDPZ nevztahuje na likvidátory pojistných událostí, jejichž činnost je nadále upravena v živnostenském zákoně.[2]

Nad rámec výše uvedených kategorií zprostředkovatelů se ZoDPZ obdobně použije také pro zprostředkování pojištění přímo pojišťovnami.

  1. Změny v registracích

Stejně jako doposud zprostředkovatelská činnost podléhá povolení a registraci. Samostatní zprostředkovatelé musí získat od ČNB oprávnění k činnosti, vázaní zástupci a doplňkoví zprostředkovatelé se musí u ČNB registrovat. Oprávnění k činnosti bude však nově časově omezeno na dobu do konce následujícího kalendářního roku (tj. max. 2 roky). Před jeho vypršením bude možné (i opakovaně) požádat o prodloužení o 12 měsíců. Za prodloužení se bude hradit správní poplatek ve výši 5 000 Kč u samostatného zprostředkovatele a 1 000 Kč u vázaného zástupce a doplňkového zprostředkovatele.[3] Bude tedy potřeba pohlídat si, aby zprostředkovateli prodloužení oprávnění k činnosti neuteklo.

  1. Změny v odpovědnosti za škodu

Došlo k navýšení povinného pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele na minimální částku ve výši 1 250 000 EUR na jednu pojistnou událost a ve výši 1 850 000 EUR pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.

  1. Požadavky na odbornou způsobilost

ZoDPZ zavádí nový systém ověřování odborné způsobilosti. Zprostředkovatelé musí minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, popř. toto vzdělání doplnit nejpozději do 1. 5. 2022. Výjimka je udělena osobám, které před nabytím účinnosti ZoDPZ konstantně zprostředkovávaly pojištění alespoň 3 roky – tyto mohou nadále zprostředkovávat pojištění i bez maturitního vzdělání.

Je vytvořen nový systém odborných zkoušek vykonávaných u akreditovaných osob[4], složených z teoretické a praktické části a rozdělených do 6 skupin odbornosti:

  • distribuce životního pojištění;
  • distribuce pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a pojištění odpovědnosti vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, včetně připojištění úrazu;
  • distribuce neživotního pojištění (s výjimkami);
  • distribuce neživotního pojištění týkajícího se podnikatelské činnosti zákazníka = pojištění podnikatelských rizik (s výjimkami);
  • distribuce pojištění velkých pojistných rizik;
  • distribuce zajištění.

Dále je stanovena povinnost následného vzdělávání, které má sloužit k prohlubování odborných znalostí a je rovněž rozděleno do výše uvedených 6 skupin odbornosti. Každá osoba zprostředkovávající pojištění bude muset absolvovat alespoň 15 hodin následného vzdělávání v kalendářním roce.

  1. Navýšení informační povinnosti

ZoDPZ podstatně rozšiřuje požadavky na informování zákazníka, ať už jde o informace předsmluvní, či informace poskytované v průběhu trvání pojištění. Transparentnost, dostatečné informování zákazníků, jejich ochrana a zajištění důvěryhodnosti celého pojišťovacího sektoru jsou hlavním cílem nové právní úpravy.

Rozšiřuje se okruh informací, které je třeba zákazníkovi sdělit o pojišťovně, pojištění i zprostředkovateli. Zákazník musí v každém případě vědět, s kým jedná, kdo poskytuje pojištění, kdo ho zprostředkovává a z jaké pozice. Vyšší požadavky jsou kladeny např. také na sdělení informace o tom, zda má zprostředkovatel podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu pojišťovny, tedy zda je schopen ovlivnit její chod nebo zda má odměnu nejen za zprostředkování pojištění, ale také z jejich zisků. Mnohem více informací bude zákazníkovi sdělováno o samotném pojištění, jeho vhodnosti a rizicích.

Z praktického hlediska musí dojít k vytvoření nových informačních materiálů. Zvláštní požadavky jsou stanoveny na informace o rezervotvorném pojištění, kde nese riziko pojistník – pro poskytnutí informací je vytvořen vzor, který je přílohou ZoDPZ. Standardizované je také poskytování informací o neživotním pojištění, a to Nařízením Komise 2017/1469, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu.[5]

Je otázkou, jaký bude reálný dopad rozšíření informační povinnosti. Standardizované poskytování některých informací se sice jeví, že by mohlo přinést větší přehled při srovnávání jednotlivých pojistných produktů (např. i některými aplikacemi a webovými srovnávači), ale přemíra informačních dokumentů a informací v nich dle mého názoru nezajistí dosažení požadovaného cíle – informovaného zákazníka. V praxi je zcela běžné, že zákazníci informační dokumenty nečtou, nebo jim nerozumí. Bude tedy záležet na praxi jednotlivých zprostředkovatelů, zda budou náležitě a srozumitelně důležité informace zákazníkovi prezentovat nejen na papíře, ale individuálně mu jejich obsah vysvětlí.

Požadavky na informování zákazníků je nyní, po účinnosti ZoDPZ, třeba plnit bezprostředně. Průběžná informační povinnost se týká i pojištění sjednaných podle dosavadního zákona (s výjimkami).

  1. Zpřísnění pravidel jednání se zákazníkem a zavedení nové dokumentace

ZoDPZ upravuje také pravidla jednání se zákazníky. Výslovně je zakotvena povinnost jednat s odbornou péčí, kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka, přitom nepoužívat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a každé obchodní sdělení výslovně označit slovy „obchodní sdělení“. Je zakázáno požadovat složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn. Rovněž je zakázáno ovlivňování zaměstnance při výběru rezervotvorného pojištění.

Před sjednáním (nebo podstatnou změnou) pojištění bude třeba od zákazníka získat informace o jeho požadavcích, cílech a potřebách. Na základě získaných informací má být zákazníkovi vždy poskytováno doporučení, podle kterého se rozhodne, zda pojištění sjedná (nebo podstatně změní).

U rezervotvorného pojištění se zákazníkovi poskytne rada složená z analýzy[6] a výběru z dostatečného počtu vhodných distribuovaných pojistných produktů.

Dále je třeba pořizovat záznam z jednání se zákazníkem, který musí obsahovat požadavky, cíle a potřeby zákazníka, doporučení pro ne/sjednání (nebo podstatnou změnu) daného pojištění, vysvětlení dopadů sjednání (nebo podstatné změny) pojištění, včetně souvisejících rizik. Při zprostředkování rezervotvorného pojištění je součástí záznamu také rada.

  1. Požadavky na vnitřní předpisy

ZoDPZ stanovuje pojišťovně a samostatnému zprostředkovateli přiměřeně k povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavést, udržovat a uplatňovat:

  • pravidla kontroly činnosti pracovníků;
  • pravidla odměňování;
  • postupy pro předcházení, zjišťování a řízení střetu zájmů,
  • systém vyřizování stížností;
  • mechanismus hlášení porušení právních předpisů.

Samostatný zprostředkovatel musí navíc přiměřeně k povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavést, udržovat a uplatňovat:

  • organizační uspořádání;
  • řádné administrativní postupy;
  • systém sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů;
  • kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací;
  • evidenci zprostředkovaných pojistných a zajistných smluv.

Zprostředkovatelé, kteří ještě nemají výše uvedené interní přepisy náležitě zpracovány, budou muset tyto vnitřní předpisy vytvořit, udržovat je aktuální a zajistit, aby se s nimi pracovníci seznámili např. pomocí pravidelných školení. Ti, kteří již interní předpisy mají, by je měli zkontrolovat a aktualizovat, aby naplňovaly požadavky ZoDPZ.

  1. Povinnost uchování dokumentace

Samostatný zprostředkovatel, případně pojišťovna, má dle ZoDP povinnost uchovávat dokumentaci osvědčující splnění podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti o vázaném zástupci a o doplňkovém zprostředkovateli po celou dobu trvání jeho oprávnění k činnosti pro něj a následně do konce 10. kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění.

Pojišťovna musí vést údaje o osobě, která pro ni zprostředkovává nebo v předchozích 10 letech zprostředkovávala pojištění s uvedením dne, kdy tato osoba zahájila výkon činnosti a kdy jej ukončila (údaje nemusí být vedeny o osobách, které zprostředkovávaly pojištění před účinností ZoDPZ).

Dále je zakotvena povinnost uchovávat dokumentaci prokazující řádné plnění dalších povinností, zejména pojistné smlouvy, záznamy z jednání (a jiné záznamy komunikace se zákazníkem), pojistné podmínky apod., a to po dobu 10 let od zániku pojištění. V případě, že pojištění nevzniklo, do konce 2. kalendářního roku od poslední komunikace se zákazníkem.

  1. Produktové řízení a určení cílového trhu

Důležitou novinkou je požadavek na vytvoření produktového řízení při vytváření nových pojistných produktů.[7] Pojišťovna, či pojišťovací zprostředkovatel, bude muset před zavedeném nového produktu určit cílovou skupinu daného produktu, vyhodnotit jeho parametry a vhodnost, navrhnout obchodní strategii pro jeho distribuci a produkt otestovat. Po nasazení pojistného produktu proces nekončí a mělo by docházet k dalšímu vyhodnocování a přezkoumávání vhodnosti produktů pro cílovou skupinu. V tomto ohledu bude potřeba také nastavit spolupráci mezi zprostředkovateli a tvůrci pojistných produktů.

  1. Efektivnější dohled a zpřísnění sankcí

Došlo k navýšení skutkových podstat přestupků.[8] Zvýšení proběhlo také u maximální výše pokuty, která může dosáhnout až 135 125 000 Kč (oproti předchozím 10 000 000 Kč). Nově je také stanovena povinnost ČNB v některých případech zveřejňovat sankční rozhodnutí na internetových stránkách (např. při odnětí oprávnění k činnosti), aby oblast pojišťovnictví byla transparentnější.

DO KDY JE TŘEBA SPLNIT VÝŠE UVEDENÉ POVINNOSTI?

Základní přechodné období trvá pouze 4 měsíce od nabytí účinnosti ZoDPZ. Plynulý přechod bude umožněn pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům, kteří se automaticky stanou samostatnými zprostředkovateli od 2. 2. 2019. Pokud neměli zájem stát se samostatným zprostředkovatelem, měli to oznámit ČNB nejpozději do 1. 1. 2019.

Podřízení pojišťovací zprostředkovatelé, vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti musí být nově registrováni nejpozději do 1. 4. 2019. Pokud bude žádost o registraci do 1. 4. 2019 podána, budou moci stávající činnost provozovat, dokud ČNB o jejich registraci nerozhodne. V opačném případě jim oprávnění zanikne.

Odbornou způsobilost bude možné do 1. 12. 2020 prokazovat dle stávajícího zákona, případně čestným prohlášením. Poté bude již nezbytné mít vykonanou odbornou zkoušku a od května 2022 bude třeba mít maturitní vzdělání.

ZÁVĚR:

ZoDPZ zavedl nové kategorie osob oprávněných zprostředkovávat pojištění, jsou jimi samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce, doplňkový zprostředkovatel a pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika (ZoDPZ již neupravuje činnost likvidátorů pojistných událostí).

Dosavadní pojišťovací agenti a pojišťovací makléři se stanou samostatnými zprostředkovateli, ostatní subjekty musí být nově registrovány (pokud chtějí plynule pokračovat v činnosti, musí podat žádost o registraci nejpozději do 1. 4. 2019). Oprávnění k činnosti je časově omezeno do konce následujícího kalendářního roku od registrace a je potřeba včas požádat o její prodloužení. Za prodloužení se hradí správní poplatek.

Nově jsou stanoveny požadavky odborné způsobilosti – maturitní vzdělání, odborná zkouška a následné vzdělávání.

Dochází k rozšíření informační povinnosti zprostředkovatelů a zpřísnění pravidel jednání se zákazníkem. Informace bude třeba nejen předat zákazníkům, ale také je od nich získat, zpracovat a poskytnout na základě nich doporučení. U rezervotvorného pojištění bude dále poskytována rada a vždy bude vyhotovován záznam z jednání se zákazníkem.

V neposlední řadě je třeba zavést, či aktualizovat interní předpisy, produktové řízení a uchovávat potřebnou dokumentaci po stanovenou dobu. Dochází také k navýšení povinného pojištění odpovědnosti, rozšíření skutkových podstat přestupků a výše pokut a ke zpřísnění dohledu ze strany ČNB.

Zdali budou nová pravidla efektivní a naplní svůj účel, se ukáže až v průběhu praxe.

Dobromila Fialková                                                                            

—————————–

[1] Kde je v tomto článku uvedeno pojištění, rozumí se tím také zajištění, kde je používán pojem pojišťovna, myslí se tím rovněž zajišťovna.

[2] Jedná se o vázanou živnost, pro kterou je potřebné maturitní vzdělání.

[3] Poplatek za žádost o udělení oprávnění činí 10 000 Kč u samostatného zprostředkovatele a u vázaného zástupce a doplňkového zprostředkovatele 2 000 Kč za zápis do registru.

[4] Předpisy vytváří právní rámec rovněž pro činnost akreditovaných osob (stanovují např. podmínky pro udělení a prodloužení akreditace, vydávání osvědčení, věcné, organizační a personální předpoklady, požadavky na zkouškový řád, minimální standardy zkoušek apod.).

[5] Vedle toho je při zprostředkování pojištění třeba poskytovat rovněž tzv. KID (klíčové informace) u pojištění s investiční složkou dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Solvency II), nařízení Komise 1286/2014 (PRIIPs) a nařízení Komise 2017/653 (RTS); nutno je také pamatovat na informace poskytované v souvislosti s ochranou spotřebitele, ochranou osobních údajů a další.

[6] Analyzovány budou požadavky, cíle a potřeby zákazníka, rizika, kterým může být zákazník vystaven po dobu trvání pojištění, finanční situace zákazníka, znalosti a jeho zkušenosti v oblasti investic, rizikové tolerance zákazníka a jeho schopnost nést ztráty a právní vztahy zákazníka týkající se dalších produktů finančního trhu.

[7] Požadavky na produktové řízení stanovuje Nařízení Komise 2017/2358, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění.

[8] Nově je přestupkem např.  ovlivnění zaměstnance při výběru rezervotvorného pojištění; absence povinného pojištění odpovědnosti v požadované výši; nekalé jednání se zákazníkem; nesplnění informační povinnosti; neposkytnutí doporučení, rady, či neposkytnutí záznamu z jednání; neuchovávání dokumentů a další.